Maturitu jsme měli za sebou, byli jsme "dospělí" a měli jsme pocit, že teď konečně můžeme dělat vše, co nás napadne. Na poslední výlet s námi nemohla jet naše třídní, profesorka Jiřičková, protože musela být u maturit. Doprovázela nás jen profesorka Vosáhlová, ale ani ta s námi nebyla celou dobu. Od začátku až do konce to s námi musel vydržet pouze řidič Štěpán. Tentokrát s námi jeli i kluci Jindra a Mirek. Petr už byl v té době ženatý a výletu se nezúčastnil. Ani holky nebyly všechny, vzpomínám si, že nejela Jana Krejbichová a Alena Ličaverová. Asi jsme neměli pevně stanovený plán cesty, pouze zamluvené ubytování na různých místech. Přiznám se, že si z výletu moc nepamatuji a jak jsem zjistila, tak ostatní na tom nejsou o moc lépe.

1.den, v sobotu 19.6.1971 jsme po ránu vyrazili směrem na Jeseníky. Jeli s námi ještě kluci ze SAD, kteří byli ze severní Moravy, ale ti nás postupně (podle místa bydliště) opouštěli. Projeli jsme kolem zámku Velké Losiny a naše cesta skončila v lázních Jeseník, kde jsme měli zajištěný první nocleh v ubytovně. Večer jsme šli do nedaleké restaurace na večeři a potom jsme tam pokračovali v oslavě naší dospělosti. Jenom si vzpomínám, že cesta zpět na ubytovnu mi připadala mnohem delší, než cesta tam, ale možná to bylo tím, že vedla do kopce.

2.den jsme navštívili lázně Jeseník, ale to vím jenom díky fotce, kde Dita stojí na podstavci u sochy lva na kolonádě. Projeli jsme kolem Pradědu a možná jsme se zastavili v Karlově Studánce. Uvítala bych nějaké další vzpomínky, protože mi to na jeden den připadá málo. K večeru jsme dojeli až do Gottwaldova (nyní Zlína) a ubytovali jsme se v ubytovně na stadionu. Večer jsme trávili v zámecké vinárně. Jedinou vzpomínkou na tento večer je to, že jsme si tam objednali jen jednu porci tataráku a k tomu asi dvacet topinek :-)

3.den nemám ani tušení co jsme dělali, možná, že jsme navštívili lázně Luhačovice a večer jsme se ubytovali v hotelu v Uherském Brodě. Dáša Masáčková říká, že hotel byl na náměstí a byly tam čtyřlůžkové pokoje. Asi má pravdu, ale zatím je jediná, kdo si to pamatuje.

4.den jsme si prohlédli hrad Buchlov a zámek Buchlovice. To je patrné z fotek, na kterých je také vidět, jak se u Jany Chloupkové začala projevovat láska k malým dětem. Seznámila se tam s nějakým malým chlapečkem a nejraději by si ho vzala sebou domů. Někde po cestě v okolí Buchlovic jsme se zastavili u babičky Dity, kde jsme dostali jahody. K večeru jsme dojeli do Brna a ubytovali jsme v ubytovně na koupališti Riviéra. Bylo to tam dost zanedbané, snad tam byly i myši a vzpomínám si, že slabší povahy chtěly raději spát v autobuse. Byl to náš poslední společný večer. Došli jsme si na večeři a potom se ještě někteří z nás vypravili do dalších restaurací v okolí. Ditu dokonce na ulici zastavil a legitimoval příslušník VB, asi mu byla něčím podezřelá, nevím. Potom si už jen pamatuji, že jsme část noci prochodili v nějakém lese a ráno jsem se probrala, až když mě někdo hodil oblečenou do bazénu. Těch namočených v bazénu bylo podle fotografií určitě víc. Nechovali jsme se moc vzorně, k dospělosti to mělo hodně daleko, ale přežili jsme a snad to na nás nezanechalo žádné následky.

5.den jsme si někde opékali vuřty a Štěpán u toho dospával, aby nás mohl dovézt zpět do České Lípy. Vzpomínám si, že jak jsme se blížili k České Lípě, tak nám pomalu přestávalo být do smíchu. V autobuse bylo najednou ticho, nikomu nebylo do řeči a nálada se stávala s každým dalším kilometrem smutnější. Snad nám v tu chvíli začalo docházet, že končí sranda a začíná život, který už nebude tak veselý. Aby jsme cestu ještě trochu prodloužili a oddálili loučení, tak jsme se ještě zastavili ve Starých Splavech u profesora Šabaky a vyfotili jsme se s ním a s jeho bernardýnem. A to je asi vše na co si pamatuji...

Eva Vojtěchovská